.

Často se setkávám s kritickými názory na adresu organického designu.  Nejčastěji zaznamenávám negativní vnímání jeho samotné formy - absence hran a akcentu na křivky a přírodní tvary - které mají za následek celky, jejichž vzhled spíše než lidská obydlí evokuje tělesnou konstituci živočichů, flóru či fantaskní výtvory inspirované měkkými biomorfními tvary.

Co je však příčinou toho, že se mnoho lidí přiklání spíše k historickým stavbám, zatímco organický design vnímá s jistým despektem, neřkuli znechucením?

Pokusme se na toto téma zauvažovat.  Napřed se zaměřme na všeobecně oblíbené stylové formy - s nimiž se koneckonců řada z nás denně setkává - a pokusme se analyzovat jejich oblibu.

Jeden ze stylů, který se stále těší neobyčejnému zájmu, je secese - ve francouzské originální podobě Art Nouveau, jehož frekventovanost dosáhla maxima na přelomu 19. a 20. století. Směr se vyznačuje velkým množstvím křivek, odvážnými tahy - je jedno, zdali štětce, pera či houslového smyčce - a obecně vysokou mírou dekorativnosti.  Přičteme-li k těmto secesním vlastnostem užití pestrobarevných vzorů a kreativní typografie, dobereme se směru, který má šanci zalíbit se většině populace.  V hodnocení se zdržuji jakýchkoliv zobecnění, avšak domnívám se, že obliba secese pramení právě v častém používání barev, členitých vzorů a smyslných motivů (zejména četných vyobrazení žen, nezřídka s dlouhými rozevlátými vlasy), jež jsou lidskému oku srozumitelné.  Právě srozumitelnost a snadné rozklíčování díla je často zárukou úspěchu, neboť pozorovatel nemusí nad vyobrazenou prací příliš dlouho bádat.  Namísto toho si umělecký počin užívá a bez větších problémů jej vstřebává.

Obdobně lze hovořit o secesní architektuře, jejíž součástí jsou - v případě florální secese - rostlinné motivy a mnohé biomorfní detaily (kupříkladu ptactvo), což je lidskému oku důvěrně známé a tudíž snadno akceptovatelné.

Nástup funkcionalismu, ovlivněného Le Corbusierovou prací Za novou architekturu (v níž nalezneme také autorův postoj k automobilové karoserii), byl pro mnohé šokem. Zrak lidí, zvyklých na bohaté štuky a plastické dekorace, byl postaven před strohé projekty s důrazem na tvarovou čistotu a jednoduchost.  Ovšem i tento estetický přístup oslovil řadu lidí, neboť jejich oko nebylo zaměstnáno ničím, co není součástí samotné formy - tedy zdobnými prvky a druhotnými znaky designu.  Páteří funkcionalistických projektů - budov, ale například i bytového nábytku - bylo hmotové uspořádání, což nejeden dobový pozorovatel shledal jako osvěžení.  Proto také funkcionalismu sluší bílá barva, leckdy doplněná sytými pastelovými odstíny.

Zatím jsme se dobrali dvou průběžných zjištění.  Pravděpodobnost estetického úspěchu toho kterého díla může zvýšit dekorativnost prostřednictvím důvěrně známých prvků (nad nimiž se nemusí pozorovatel na delší dobu pozastavit) anebo puristický akcent na strohost, vizuální čistotu a tedy nekomplikovanost.  Před chvílí jsme letmo zmínili významnou vlastnost designu, která se těší všeobecné oblibě, a sice symetrii.  Právě souměrnost - ať už samotných proporcí či dekoru - je člověku důvěrně známá, s čímž souvisí lidská posedlost kdeco klasifikovat a hodnotit. 

Ponechme teď stranou, je-li to výsledek jakéhosi smyslu pro pořádek anebo prostého nedostatku kreativity, který je oním důrazem na řád maskován. 

Můžeme předpokládat, že právě symetrický produkt má vysoké šance na úspěch.  Je tím podmíněna obliba tradiční karosářské verze sedan, jejíž objemná přední část je vyvážena stupňovitou zádí?  A trpí kvůli tomu experimentátorské návrhy s inovativněji řešenými karosářskými prostory, kupříkladu kříženci typu Citroën Ami 6?

Vraťme se však k našemu původnímu záměru - nastínit příčiny kontroverze organického designu, který není vždy přijat na první pohled. 

Nejedna realizace v oblasti bio designu postrádá to, o čem jsme nyní hovořili.  Předně jde o absenci dekorací a důraz na formu, který je ale odlišný od toho, jak jej známe z minimalismu či purismu.  Dále zmiňme asymetrii mnoha organických děl, což je způsobeno příklonem k měkkým plochám a eliminací hran, oblíbených pro svou přímočarost a razanci.

Bio design se také vyznačuje tím, že přírodu prezentuje v jejím přirozené podobě - bez příkras a uměle dotvořených prvků.  Pracuje-li umělec s hrubým kusem dřeva, nesnaží se jeho strukturu uhladit či opticky zkrášlit.  Stejně je tomu tak v případě celkového tvaru, při jehož navrhování se tvůrce snaží následovat nedostižnou moudrost a nápaditost přírody.  Není onen naturalismus dalším důvodem, proč lidé bývají k organickému designu zdrženliví?  Nebo je za tím návyk na hrany - produkt ekonomicky výhodného, avšak emočně zcela vyprázdněného žití?

Kdo ví.  Přesto pociťuji jakýsi všeobecný návrat k přírodě a pozvolné opouštění technicistní civilizace, která naráží na nepříjemné bariéry v podobě stresu, konzumní povrchnosti a důrazu na prosperitu za každou cenu.

Jakub Sochor

Vila Tugendhat.jpg
Renault R-Space.jpg
Hotel Tassel.jpg
Út 15. říjen 2013, 10:05:42 CEST
testarossa7
Stránku provozují Ing. Vlastimil Habarta cdcc@email.cz a designer Pavel Hušek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one