.

Zdá se, že francouzský vliv na japonskou preciznost vede k výsledkům, které není ani třeba popisovat.  Buďme si upřimní - ona ta japonská důslednost má zase silný vliv na francouzskou ležérnost.

Jsou tomu asi 4 roky, co mi můj bývalý kolega-designer od Fordů v Kolíně nad Rýnem a později ředitel designu Renault v Paříži, Patrick le Quément, prozradil strategii spolupráce Renault-Nissan:

"Ne každý designer smí vzájemnou výměnou vidět do tvůrčí kuchyně svého spojence.  Vytvořili jsme u obou firem malé gremium ředitelů (u Renaultů používají titulu directeur i pro vedoucí jednotlivých skupin či oddělení - design exteriér, design interiér, stavba modelů, materiály čalounění, barvy laky atd.), které mám pod kontrolou jako hlavní ředitel.  Hlídáme se tak navzájem, abychom nevymýšleli a hlavně nerealizovali dvojité nápady, a abychom lépe určovaly funkčně tvarové priority obou značek".

Je patrné čím dál zřetelněji, že ve světě krystalizují dvě směrodatné skupiny automobilového designu - francouzská a německá.  Tento fenomén zde není třeba analysovat - obrázky mluví jasně.

V galerii  KRITICKÉ EMOCE  Pavel Hušek

PS ... Koncern PSA (Citroën-Peugeot) šel ještě dál.  Nedávno, 7.října 2004, jsem byl pozván do Vélizy u Pařiže, abych mohl  ´nadechnout´  a popsat tento ojedinělý fenomén spolupráce obou značek a také stavby celé budovy nového vývoje ADN. 

INTIMA_01.jpg
INTIMA_02.jpg
INTIMA_03.jpg
INTIMA_04.jpg
INTIMA_05.jpg

Podívejme na výtvarné snahy designerů vykouzlit půvabnou karosářskou kreaci.

Editor Habarta nemohl z nové Lancie spát, jak ho její tvary sebraly.  A není sám, komu tahle ´kráska´ učarovala.  Podívejme se bez ostychu hned na její zadek.  Není to tak dlouho, co jsem cosi podobného ocenil u dosavadního Nissana Murano a posteskl si nad ztrátou tak výtvarně zdařilé zádě u nového modelu.  Lancia měla cosi takového už dlouho v plánu, designéři pracovali několik let na dokonalosti tvarů.

Psal se rok 1989, kdy mi tehdejší ředitel designu Fiat, dott.ing.Leonardo Fioravanti, pověřil novými studiemi nástupců Fiat Croma, Alfa Romeo 164 a Lancia Thema.  Zakázka obsahovala provedení skic, kreseb a posléze tři modely v měřítku 1:4.

Byla to nádherná evropská - německo-česko-italská - tvořivá práce, plná emocí, harmonie a porozumění.  Z mé Lancie z roku 1989 se zachovala konfigurace předních světel (tehdy bez horní vlnovky), podtržených směrovkami.  A úsporná lišta s logem Lancia (dnes také Škoda) nad otvorem masky ve spodním čelním dílu ´nárazníku´ ustoupila krásné celistvé tradiční masce. Italové jsou sochařští mistři a umějí vyjádřit tradiční tvar vždy novým způsobem – i v interiéru.

V galerii  KRITICKÉ EMOCE  Pavel Hušek

A_Murano1.jpg
B_Delta.jpg
C_Delta.jpg
D.jpg
E.jpg
01_okolo T14.jpg
02_okolo T14.jpg
03_okolo T14.jpg
04_okolo T14.jpg
05_okolo T14.jpg
06_okolo T14.jpg
07_okolo T14.jpg
08_okolo T14.jpg
09_okolo T14.jpg
10_okolo T14.jpg

Kdyby měl Porsche tolik citu pro Prahu jako má Janhackman pro Porsche !  

Nízkopodlažní (pouze částečně) tram Škoda T14 s čely Porsche ...  

Nemohu se ubránit vjemu estetických hodnot tvarů dopravních prostředků
kolem nás a z toho vyplývající zatrpklosti nad ignorancí tvůrčích tradic. 
O to více si vážím mladých designerů, kteří si přes elektronickou revoluci
včetně zobecnění vulgárnosti a násilí zachovali smysl pro osobitou ušlechtilost.

I věčně krásný sportovní Porsche by se dal deformovat
jako sešlápnutá krabice od bot z důvodů jakési originality,
ale designer Janhackman
ctí tradici zcela samozřejmě
a navíc ji umí v celé její ladnosti a kráse razantně aplikovat do moderní doby.
 

Jinak Škoda Holding v Plzni. 
Namísto angažmá vlastních kreativních lidí si raději koupí slavné jméno,
aby si Pražané sedli na svých pět písmen,
protože už v roce 2006 se budou vozit za dvacku v ´poršáku´,
jak jsme mohli číst v českém ´nezávislém´ tisku.

Radostná kombinace světlé krémové s jasnou červení dodává úsměv
i šerým deštivým dnům.  Proč tedy šedo červené zbarvení? 
Vždyť tato moderní tramvaj na sebe poutá pozornost už svojí úhoří štíhlostí.  
Nejde přece o efekt ´heč, já mám lepší auto´, ale o sympatický
dopravní prostředek hromadné dopravy s dlouhodobou životností
.

Proč má celá souprava čtyři svisle otočné komplikované klouby,
když dosud jezdícím starším soupravám stačí klouby dva nebo i jednen
(třeba Brno)?  
Jako dítě jsem měl dřevěného hada na kolečkách z mnoha klouby,
se kterým jsem mohl jezdit pod stolem, aniž bych se dotknul nábytku.  
Počítají snad pražští radní s nasazením tramvají
do klikatých úzkých ulic starého města?  
 

Přestože šířka vnitřního užitného prostoru pro cestující je menší!
než u dosavadních tramvají, je výtvarná hodnota interiéru vysoká
a dosud v našich tramvajích nevídaná.

Úctyhodný výkon na tom mají designéři
interiéru Pelikán a Horáček - co o nich víme?

Jenže zvenku se do toho bez důrazného protestu vloudil
´ein Schönheitsfehler´ (kaz krásy). 
Tvar předního a zadního čela tramvaje, vytvořený firmou Porsche Design,
šokuje nepříjemnou disharmonií jak s celou vagonovou soupravou,
tak s městským okolím, aniž by musel. 
Spíše by měl perfektně fungovat výhled z místa řidiče. 
Stačí porovnání se starou dobrou T3 designera Františka Kardause

(prapůvodní Tatra 603), který by se letos dožil 100 let.

Někdejší generální ředitel pražské MHD Jílek, se mi kdysi jevil
jako zastánce líbivých tvarů velkokapacitních vozidel. 
Při jednom pohovoru pro ´Design centrum ČR´ mi řekl něco
o estetickém vlivu tramvají na vzhled Prahy.
Domnívám se proto, že by nesnesl jedno z oken svého bytu
nelogicky úhlopříčně vestavěné jenom proto, že je svérázně šokující. 

Ironické retuše na motto „příklady táhnou“ a seriózní redesign čel T14
se znakem Škoda zvýrazňují tvarový zmatek, který ovšem ne každý vidí.

Do kuloárů architektů a designerů proniklo prý „odborné“ vysvětlení
vzniku šokujících  čel T14 u Porsche Design na Zell am See v Rakousku. 
Návrh se prý odvolal na plastiku ve Francii v městě Annemasse
s názvem „Porte d´Harmonie“. 
Jeden ze zodpovědných managerů plzeňské Škodovky, prý bydlící
v nejvyšším poschodí podobně šokující architektonické ´harmonie´,
tím chtěl prý eliminovat výsměch svých kolegů s dodatkem,
že prý si lidé zvyknou na všecko a prý se jim to bude i líbit. 
Možná, že tak vznikl nový výraz pro moderní encyklopedii
architektury a designu: 
"laskavá arogance".

 

V galerii  KRITICKÉ EMOCE  Pavel Hušek

Nissan Murano - edice 1 a 2 v porovnání  

Hned na první pohled máme před sebou SUV, který se tvarově zřetelně liší od všech ostatních ´esúvéček´. Přesněji vyjádřeno, který se tvarově výrazně lišil …

Než vyslovím – na žádost editora – některé subjektivní postřehy okolo Murana, rád bych se podělil s mladšími a hlavně začínajícími kolegy-designery o některé poznatky:

Je podivuhodné, jak obecné zvyklosti – tedy i vjemy automobilů, pohybujících se  kolem nás – působí na marketingové stratégy mnohých světových automobilek a následně i na jejich designéry. Nutno však podotknout, že firemní designer tvoří finálně to, co si jeho zaměstnavatel z důvodu úspěšného prodeje přeje. A to by si měl každý začínající designer zakódovat do své nejbujnější představivosti. Jinými slovy: „…budeš-li samostatný, tvoř si co chceš – odbyt je tvůj vlastní problém. V zaměstnaneckém poměru však vytvářej to, co tvůj chlebodárce uznává za prodejeschopné. A pro klid svého tvůrčího talentu věz, že existují podnikatelé velmi odvážní a jiní zase méně až vůbec. Při troše pozornosti k firemním cílům odhadneš, kdy jsou tvé progresivní, někdy i velmi futuristické vidiny žádoucí".

MURANO – oblíbil jsem si původní model – v novém kabátě je oproti prvnímu tvarově vytříbenější. Skulptura auta působí homogenním růstem biologického půvabu se zvýšenou vizuální dynamikou. Optická hodnota tvarového ´prohnětení´ celého vozidla se zvýšila.

Předopohled prozrazuje pozoruhodné přetvoření výrazu ´obličeje´. Hrubozrnost masky je líbivější procítěným spojením se světly a vytvořením jednolitého, v sobě chutně rozčleněného reliéfu jednotlivých funkcí.

Zadopohled je stejně rafinovaně ztvárněn do nejmenšího detailu, včetně čistě vyrostlého štítku nad zadním oknem nebo umístění loga do tvarově vytříbeného pole. Je však ochuzen o osobitý tvar perfektně vsazených a křivkám karoserie odpovídajících svítilen, který už zdálky volá: „jsem Murano“ !  Nová zadní světla to umět nebudou.

Boční pohledy obou Muran (od zadu) ukazují otřelost tvaru zadních světel nového modelu.  Všechno ostatní je však ´magnifique´ s šarmantními srůsty a přechody výborně vymodelovaných výkrojů a podběhů kol, prahů a … nádherné křivky střešního oblouku do předního sloupku a dále půvabným hřbetem pokračující vpřed ke světlometům. Nebýt těch banálních zadních světel, dal bych této kreaci nejvyšší ocenění za ušlechhtilost a krásu automobilu v tomto velikostním segmentu.

Do obtížnějšího terénu bych vjel raději s tím prvním, méně ušlechtilým Muranem.    

V galerii  KRITICKÉ EMOCE  Pavel Hušek 

 

1b_murano I.jpg
1a_murano II.jpg
2a_murano II.jpg
2b_ murano I.jpg
3a_murano II.jpg

ŠKODA ROOMSTER a spol. 

Kolem české seriové výroby inovativního modelu Roomster padlo mnoho kritických slov.  Jeden renomovaný pražský automobilový časopis, od něhož se očekává profesionalita, označil design Roomstera jako disharmonický … a to mě zvedlo ze židle.

Není to tak dávno, co jsme obdivovali škodováckou „stopětku“ a „stodvacítku“, jejichž estetická hodnota oproti předchozímu „embéčku“ se stala bezkonkurenční proto, že se blížila bodu mrazu.  Když posléze německý koncern Volkswagen ukončil hospodářské trápení české automobilky, došlo k tak výrazné renezanci designu, že by se každý kritik měl několikrát zamyslet, než vypustí do mediálního oběhu vjemové posouzení, zpochybňující kreativitu designerů.

Konečně došlo v Mladé Boleslavi k výrobě u nás stylově neběžného vozidla, které okouzluje odvahou různých velikostí i tvarů bočních oken a jejich nanejvýš nekonvenčnímu harmonickému nepropojení. Diagonálně proti sobě ležící oblé a špičaté rohy nestejně vysokého zasklení, ležící na souběžných dopředu klesajících křivkách, jsou půvabné jako rafinovaně nalíčené dívčí oči.  

Roomster ale není první svým nezvyklým řešením vizuálně dělené karoserie.

Byl to např. americký Pontiac Trans Sport, seriově vyráběný od r.1989 a ruský koncept Moskvič Arbat z r.1990 nebo mladistvě atraktivní Citroën C2 z r. 2002.

V mých kreacích se v 80. letech objevila harmonická nesourodost oken ve dvou zakázkách:

1)  anglická Firma Ogle Design a vyvíjela v r.1982 maximálně užitkový prostorový vůz, motivovaný myšlenkou vlastníka firmy Toma Karena, který mne požádal o několik ideových návrhů.

2)  bernská redakce švýcarské Automobil Revue vyslovila přání o vytvoření vize některého italského automobilu. Tehdejší šéfredaktor Robert Braunschweig věděl o mé externí spolupráci s Pininfarinou. Vznikla tak vize Coupé Alfa Romeo (Alfetta), zveřejněná  14.11.1984 v č. 47 v německé a francouzské mutaci Automobil Revue a Revue Automobile, u příležitosti otevření mezinárodního autosalonu 1984 v Torinu

V galerii  KRITICKÉ EMOCE  Pavel Hušek

Roomster.jpg
AR_a.jpg
A5.JPG

Jak jsem již na titulní straně slíbil (editor),
předkládám Vám zde návrhy pana Shulteho
a komentář předního českého designéra Pavla Huška:

Vážená redakce,

je to od Vás super ukázat nový SUPERB,
který pochází z německých pramenů !

Rád bych však přejmenoval historicky zašlý název SUPERB
za lahodnější a nevelikášský název HARMONIA.

ŠKODA HARMONIA (Oktavia, Felicia) by ovšem měla mít
harmonicky se projevující detaily, které u každého auta
vidí každý pozorovatel.  
Přední líbivá světla mají osobitý, svižný a výrazný tvar,
který by se měl v podobném stylu objevit i vzadu. 
Tím by se vizuálně těžká záď povznesla ... včetně loga.  
Potvrzením by byla záměrně a viditelná spodní lišta,
pozitivně členící hmotnost záďě.

Kolega Schulte tvoří většinou krásné a důvtipné retuše,
ale záď nové Škody Superb
má nedostatečně harmonickou a těžkopádnou. 

Pavel Hušek

Pro galerii  KRITICKÉ EMOCE  editor

1b_SUPERB.jpg
1a_SUPERB.jpg
1c_SUPERB.jpg
Stránku provozují Ing. Vlastimil Habarta cdcc@email.cz a designer Pavel Hušek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one